|
|
Národní kulturní komise na zámku Hluboká nad Vltavou
Vlažný, Václav ; Indrová, Martina (vedoucí práce) ; Jareš, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou poválečného vývoje na zámku Hluboká nad Vltavou a procesem jeho zestátnění. Tím jaký vliv měl celý proces na samotný zámek, jeho sbírky a celý zámecký areál s parkem a dalšími budovami. Jak probíhala snaha o znovunavrácení předmětů odvezených za války a do jakých problémů se dostávala správa zámku, která se musela přizpůsobovat velmi často se měnící situaci po válce a po únoru 1948. Jakou v tom hrála roli Národní kulturní komise a její předseda Zdeněk Wirth a tragické rozhodnutí, které vedlo ke ztrátě téměř veškerého běžného vybavení zámku, u kterého bylo rozhodnuto, že není kulturní povahy. KLÍČOVÁ SLOVA Národní kulturní komise, zámek Hluboká nad Vltavou, Zdeněk Wirth, mobiliář, proces zestátnění zámku Hluboká nad Vltavou, Schwarzenbergové, Inventurní komise.
|
|
|
Václav Wagner - významná osobnost české památkové péče 20. století
Salavová, Mirka ; Indrová, Martina (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Předkládaná diplomová práce "Václav Wagner - významná osobnost české památkové péče 20. století" popisuje život památkáře a pedagoga Václava Wagnera, který se narodil 7. listopadu 1893 a zemřel 21. března 1962 po letech věznění. Pojednává nejenom o jeho životě jako komplexu, ale věnuje se i jeho působení ve Státním památkovém úřadu, nastiňuje a interpretuje Wagnerovu tzv. syntetickou metodu ochrany památek a rozebírá odborné i osobní spory se Zdeňkem Wirthem a Cyrilem Merhoutem. Veškeré uvedené poznatky vychází ze studia archivních pramenů a literatury. KLÍČOVÁ SLOVA Václav Wagner, památková péče, okupace, druhá světová válka, politická perzekuce, věznění, Zdeněk Wirth, Cyril Merhout, syntetická metoda, analytická metoda
|
|
|
Zikmund Reach a fotografie staré Prahy. Se zaměřením na menší archivní sbírky.
Žabžová, Michaela ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na fotografický soubor Zikmunda Reache (1839-1935) a jeho soubor fotografií staré Prahy. Úvod práce je věnován životu nakladatele, jeho rodinnému zázemí a postupnému nasměřování k nakladatelské činnosti. Následuje kapitola o fotografii jako komoditě, ve které je podrobně rozebrána historie pochopení fotografie jako zboží na díle francouzského fotografa Eugèna Atgeta. Další část práce se věnuje hlavním tématům Zikmunda Reache, mezi které patří neméně známé fotografie Pražských typů, které budou srovnány s tzv. Vídeňskými typy. Stěžejním tématem jsou fotografická alba Zmizelá Praha, která nejsou doposud známá a budou podrobně popsána. Závěrem jsou stručně zmíněny archivy, ve kterých se Reachova sbírka nachází a jejich vzájemná tematická provázanost.
|
|
|
Zikmund Reach a fotografie staré Prahy. Se zaměřením na menší archivní sbírky.
Žabžová, Michaela ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na tvorbu Zikmunda Reache (1839-1935) a jeho sbírku fotografií staré Prahy. Nejprve je v práci nastíněna historie české fotografie, která navazuje na historický nástin o pražské asanaci a jeho vlivu na fotografii. Stěžejním tématem jsou fotografická alba Zmizelé Prahy a rozsáhlý soubor tzv. "Pražských typů", který je dobovým, sociologickým obrazem společnosti v druhé polovině 19. století. V neposlední řadě jsou zmíněny archivy, ve kterých se Reachova sbírka nachází a jejich vzájemná tematická provázanost. Na závěr se práce zabývá Ústavem dějin umění Akademie věd ČR a pozůstalostí fotografického archivu teoretika Zdeňka Wirtha, jehož součástí je několik tisíc fotografií z Reachovy sbírky.
|
|
|
Zikmund Reach a fotografie staré Prahy. Se zaměřením na menší archivní sbírky.
Žabžová, Michaela ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na fotografický soubor Zikmunda Reache (1839-1935) a jeho soubor fotografií staré Prahy. Úvod práce je věnován životu nakladatele, jeho rodinnému zázemí a postupnému nasměřování k nakladatelské činnosti. Následuje kapitola o fotografii jako komoditě, ve které je podrobně rozebrána historie pochopení fotografie jako zboží na díle francouzského fotografa Eugèna Atgeta. Další část práce se věnuje hlavním tématům Zikmunda Reache, mezi které patří neméně známé fotografie Pražských typů, které budou srovnány s tzv. Vídeňskými typy. Stěžejním tématem jsou fotografická alba Zmizelá Praha, která nejsou doposud známá a budou podrobně popsána. Závěrem jsou stručně zmíněny archivy, ve kterých se Reachova sbírka nachází a jejich vzájemná tematická provázanost.
|
|
|
Zikmund Reach a fotografie staré Prahy. Se zaměřením na menší archivní sbírky.
Žabžová, Michaela ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na tvorbu Zikmunda Reache (1839-1935) a jeho sbírku fotografií staré Prahy. Nejprve je v práci nastíněna historie české fotografie, která navazuje na historický nástin o pražské asanaci a jeho vlivu na fotografii. Stěžejním tématem jsou fotografická alba Zmizelé Prahy a rozsáhlý soubor tzv. "Pražských typů", který je dobovým, sociologickým obrazem společnosti v druhé polovině 19. století. V neposlední řadě jsou zmíněny archivy, ve kterých se Reachova sbírka nachází a jejich vzájemná tematická provázanost. Na závěr se práce zabývá Ústavem dějin umění Akademie věd ČR a pozůstalostí fotografického archivu teoretika Zdeňka Wirtha, jehož součástí je několik tisíc fotografií z Reachovy sbírky.
|
|
|
Třeboňský archivář Antonín Markus a historik umění Zdeněk Wirth - rozbor a výběrová edice vzájemné korespondence
HOMEROVÁ, Libuše
Jak napovídá název kvalifikační práce "Třeboňský archivář Antonín Markus a historik umění Zdeněk Wirth - rozbor a výběrová edice vzájemné korespondence," autorčiným prvotním záměrem byl rozbor a ediční zpracování unikátního epistulárního souboru, který pokrývá téměř půl století vzájemného přátelství a spolupráce dvou výrazných představitelů české kulturní sféry první a počátku druhé poloviny dvacátého století.Editovaná korespondence je součástí osobních pozůstalostí obou shora jmenovaných mužů uložených ve Státním oblastním archivu v Třeboni (Antonín Markus) a v Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky (Zdeněk Wirth).Diplomová práce je uvedena obecným pojednáním, které se věnuje korespondenci jako předmětu badatelského zájmu a jehož součástí je i přehled autorů konkrétních studií, kteří se věnovali či věnují edičnímu zpracování korespondence různých osobností. V další kapitole jsou představeny použité prameny a odborná literatura, z níž autorka čerpala. Životní osudy dlouholetého třeboňského schwarzenberského archiváře Antonína Markuse a našeho předního historika umění a organizátora památkové péče Zdeňka Wirtha jsou prezentovány jednotlivě v jejich biografiíích. Následuje rozbor editované korespondence z hlediska dochovanosti a množství, druhové skladby, frekvence jejího vedení a vnější podoby jednotlivých dokumentů, doplněný o tématickou analýzu jejich obsahu. Na komentovanou výběrovou edici navazuje nezbytná ediční poznámka a jmenný rejstřík. Samozřejmostí je též soupis pramenů a použité literatury. Textovou část diplomové práce vhodně doplňují obrazové přílohy.
|
|
| |
|
|
Ladislav Lábek a Zdeněk Wirth - přátelství i spolupráce
PEŘINOVÁ, Anna
Předkládaná diplomová práce pojednává o životních příbězích zakladatele Národopisného muzea Plzeňska Ladislava Lábka z Plzně (1882?1970) a historika umění Zdeňka Wirtha z Vysokého Mýta (1878?1961), jejichž letité a intenzivní přátelství z let 1911?1961, odrážející se v jejich přínosném profesním životě, můžeme sledovat prostřednictvím stovek dochovaných dopisů. První dvě kapitoly pojednávají o osobním i profesním životě Ladislava Lábka a Zdeňka Wirtha od jejich narození až do začátku první světové války a následující kapitola se zabývá jejich prvními společnými projekty, nastiňuje historii a činnost některých významných spolků jako ?Klubu Za starou Prahu?, ?Kroužku přátel starožitností v Plzni? aj., u jejichž zrodu Lábek s Wirthem stáli a prostřednictvím kterých se seznámili a nadále rozvíjeli vzájemnou spolupráci o záchraně kulturně-historických památek. Další kapitola pak sleduje životní události Lábka i Wirtha na východní frontě v době první světové války, kde přes nepřízeň osudu neustáli v práci na svých započatých projektech z oblasti muzejní i památkové péče. Následující kapitola, která se odehrává v meziválečném období, pojednává o jednom z nejpodnětnějších a nejpřínosnějších období života Lábka i Wirtha, kdy pomáhali zakládat muzejní a památkovou péči v nově vznikající Československé republice. Po období první republiky následuje kapitola, která popisuje osudy, práci i odbojovou činnost Lábka i Wirtha za druhé světové války. Závěrečné kapitoly jsou věnované poválečnému životu, obnově činnosti, ale také osudnému roku 1948 a od něj se odvíjející poslední životní etapy Lábka a Wirtha, jejich přátelství i spolupráce. V závěru práce jsou shrnuty poznatky bádání a uveden seznam použitých pramenů a literatury. V závěrečné části najdeme edici 23 vybraných dopisů mezi Lábkem a Wirthem a obrazové přílohy.
|
|
|
Proměna tváře města Pelhřimova v 2. polovině 19. století a na počátku 20. století
TOMŠŮ, Jaroslava
Předkládaná práce se zaměřila na urbanistický vývoj Pelhřimova přelomu 19. a 20. století. Snaží se na příkladu jednoho města ukázat obecně proces urbanizace. Všímá si hlavně vývoje estetického cítění obyvatel maloměsta a jejich přístupu k památkové péči. Hledá hybatele a iniciátory přestaveb ve městě. Z tohoto hlediska se zaměřila hlavně na pelhřimovský odbor Klubu Za starou Prahu. Jeho členové se na počátku 20. století stali v Pelhřimově poradním orgánem ve věcech přestaveb historického jádra města a zprostředkovali kontakt s pražskými architekty a historiky umění. Díky nim se ve městě realizovaly zajímavé projekty a Pelhřimov na chvíli vystoupil z prostředí maloměstské kultury. Nejvýraznější byla spolupráce s architektem Pavlem Janákem a historikem Zdeňkem Wirthem. Prosazování novodobých uměleckých tendencí ale naráželo na protesty stále konzervativních obyvatel.
|
host ::
RSS.